Text, který do projektu věnoval doposud jediný zástupce mužského pohlaví s ppp, co se rozhodl přispět…
Děkujeme!
Jím víc než potřebuju, jím i to co tělo nepotřebuje vůbec, jím to když mám hlad, když mám jen chuť, když mám chuť prováďet jedení jako takové i při absenci hladu nebo chuti, jím z nudy, z únavy, ze strachu že se jídlo zkazí, jím na smutnění, jím na radost (slavení?),
čím více jsem neměl v plánu jíst, tím jím rychleji, nekoušu, nevychutnávám, sním toho hodně, často ve stoje, mnohdy ještě s batohem na zádech byť už jsem doma, začínám lepším a chutnějším jídlem, končím ťěmi nejvetšími hnusy i když mi to vůbec nechutná, bez ohřátí, bez jakékoliv přípravy, končí to většinou spánkem často ještě s něčím do postele, klidně hořčicí.
čím více mám v plánu jíst, tím více věnuji čas přípravě, vzhledu servírovanému jídlu, jím pomaleji, vychutnávám, ale problém je že si řeknu "sním toho jednu normální porci" a když trochu přetáhnu, vždy pak dojím další tři čtvrtiny hrnce že už je to stejně fuk když se mi to nepovedlo – jíst střídmě -a pokračuje to tím, že jím jako když v plánu jíst nemám.
Paradoxně kdybych zkončil u toho dojedeného hrnce, organismu by to vůbec neuškodilo a ani únava by se nedostavila. Jako bych chtěl být ve stravovacích návycích dokonalý snad až perfekcionista ale jak se mi jen trochu nedaří, veškeré odhodlání obracím na absolutní rub a vše vzdávám a dopřávám si zakazovaného v neomezeném množství.
.
Omezování množství potravy nebo vyřazování určitých potravin z jídelníčku vede k přejídání a většinou těmi právě zakázanými potravinami. Někdy tomu předchází konzumace i třeba dvou kilo syrové mrkve ve snaze to nahradit objemem a váhou, ale tělo hladoví i když je žaludek plný… A přestat pociťovat hlad a myslet na jídlo dokážeme pouze tehdy, když se najíme dostatečného množství výživného jídla.
Jen mi rozum nebere když teorii znám, proč je pro mě težké jí uvést do praxe.
Dokud jídlo pro mě bude všechno, dokud ho budu jíst v dařící se dny méně než potřebuju, budou následovat dny kdy ho budu jíst dalekonásobně více než potřeba je.