Čtvrtého května proběhlo naše první focení za účelem vytvoření fotovýstavy. V červnu pak ještě jednou pro doplnění dalších fotek.
Tehdy jsme se odhodlávaly, povzbuzovaly, těšily… a představovaly jsme, jak by to mohlo vypadat, až to všechno ve velkém spustíme.
A už to víme!
15. října (ve středu) jsme zahájily naši fotovýstavu "Tělo může být nositelem problému, ale nemusí nutně zobrazovat jeho intenzitu" oficiální vernisáží, která se konala od dvou hodin v brněnské fakultní nemocnici v Bohunicích.
(takhle vypadal náš zvací plakátek)
Děkujeme touto cestou FN Brno-Bohunice za podporu naší akce a především za velmi vstřícné podmínky, záštitu a podporu, která nám byla poskytnuta skrze sympatickou tiskovou mluvčí brněnské nemocnice, paní Mrázovou.
Děkujeme!!!
Do nemocnice jsme dorazili kolem poledního, s kufrem plným velkých (i menších) fotografií a dalších potřeb, které jsme využili při chystání výstavy.
Se stupňující se nervozitou a vzrušením jsme začaly rozmisťovat fotky na velké výstavní panely ve foyer budovy L, rozřadily jsme k nim texty (deníkové a další osobní zápisky). Paní Mrázová obstarala občerstvení pro hosty a ozvučení prostoru, a záhy dorazila s informací, že se vernisáže zúčastní i Český rozhlas a brněnská televize.
Byly jsme příjemně překvapené, že je o výstavu zájem, i když v první chvíli se o nás při slově "televize" pokoušely mrákoty.
Představte si, jaké to pro nás muselo být, svléknout se do spodního prádla a nechat se nafotit zcela nepřikrášleně… hodně náročné… a to v tu chvíli nebylo nic v porovnání s představou, jak budeme hovořit s televizní reportérkou a jak dovedeme zodpovědět obligátní a maličko (vzhledem ke koncepci fotovýstavy a potažmo celého projektu – tj. překonávání stereotypních představ a předsudků) nevhodnou otázku: "Proč jste přestaly jíst?"
Ale nepředbíhejme.
Když jsme krátce před druhou hodinou vydechly, usmály se na příchozí návštěvníky, prodaly jeden výstisk naší knihy neodbytnému zájemci, uvedla paní Mrázová výstavu moc milými slovy, uvítala našeho hosta, pana Růžičku, koordinátora z občanského sdružení Anabell a předala nám slovo spolu s mikrofonem. Pohovořily jsme o tom, co fotky prezentují, totiž těla, nikoli problém samotný, a o tom, že fotky jsou doprovázeny textovými úryvky, které jsou rozmístěny náhodně (tj. autorka textu nemusí se rovnat osobě na fotce). Na závěr promluvil pan Růžička a připomněl, že pro lidi trpící poruchou příjmu potravy (a jejich blízké) existují v rámci činnosti sdružení Anabell rozličné možnosti pomoci.
Pak už jsme nechaly návštěvníky v poklidu spočinout zrakem na avizovaných fotografiích a písmenkách a odebraly jsme se poskytovat interview 🙂 Nejprve slečně z Českého rozhlasu, která nám poskytla dostatek prostoru pro vyjádření hlavních myšlenek projektu Na druhý pohled, kde každá z nás přispěla do diskuze, jak v dané chvíli nejlépe dovedla. Po té se statečně Kristýna a Monika ujaly úkolu promluvit s televizí a já se Zuz jsme ještě chvíli povídaly do rozhlasu. Předem jsme se s holkama dohodly, že v žádném případě nechceme v televizi ukazovat své tváře, protože přeci jen – nejsme mediální hvězdy, ani tiskové mluvčí komunity lidí s ppp a navíc si zakládáme v projektu na anonymitě.
Televizní reportáž už je na světě a dokonce odvysílaná, v příštím příspěvku vám ji sem vložíme. Můžete sami posoudit, jak se povedla a jestli nemáte možnost na fotovýstavu zavítat osobně, uvidíte alespoň z části záběrů, jak to všechno v den D vypadalo.
A tak jsme zahájily první část naší výstavy. Úmyslně říkám první část, protože výstava je pojata jako výstava putovní a otevřená, tzn. že plánujeme výstavu v dohledné době umístit v některém z dalších českých měst (v jednání jsou Hořovice a počítáme i s Prahou!) a také chceme přifotit další fotografie (oceníme, pokud se rozhodnete zapojit se!!!!).
Všichni jste na výstavu srdečně zváni, vstupné samozřejmě žádné není 🙂
Neotálejte, výstava se v Brně uzavírá na konci listopadu!
Budeme moc vděčné za veškeré vaše připomínky, nápady, návrhy a náměty – jak k výstavě, tak k naší činnosti celkově.
Promýšlete, zda byste měli zájem zapojit se do focení pro další fázi výstavy. Limity žádné nejsou, vítáme zdravé i nemocné, mladé i staré, kluky i holky – rády bychom totiž ukázaly, že ne vždy je na těle možné rozeznat, v jakém psychickém rozpoložení se člověk nachází, zda je zdravý či se potýká s problémem ppp…
Pište nám sem na web do komentářů nebo náš projektový mail: na.druhy.pohled@gmail.com
😉
